Skotsko, Londýn

První stručná část cestopisu, zatím jen o Skotsku :) Zbytek později...

 

Nejdříve bydlení - ano měli jsme stan, není nic extra, ale vydržel :) Musím ale upozornit, že nám vyšlo, řekl bych, extrémně příznivé počasí - za 16 dní pršelo jen 2x. Jinak úplné azůro.

Kempy jsou pěkné, nikde jsem si nevšiml ničeho co by nám vadilo. Jen si tak vybavuji, že v naprosté většině kempů nebyl žádný obchůdek nebo aspoň stánek s potravinami. Takže všechno nakoupit před příjezdem.

 

Jinak mušky, midges :) Velký téma... Jeden místní kempař nám prodal jeho zaručený repelent - no nevím. Já jsem docela magnet na takovýhle kousací potvory, počínaje komáry u velvarskýho rybníka, ale tady skoro nic. My osobně jsme je potkali opravdu výjimečně a to v kempu pod Ben Nevisem a pak prostě jen místy, ale chovali se spořádaně - nic brutálního. Asi to bylo tím, že jinak bylo pořád jasno a to oni nemaj rádi. Prý milují zachmuřený počasí bez silného deště. Jakmile prší nebo svítí slunce tak nelétají. Nicméně jsme potkali partičku, která přespávala u jezírka na Skye a ti seděli po ránu se sítěma přes hlavu. My jen procházeli, takže asi ten útok nemohl být takový :) Kamarádka co studovala v Edinburghu pak zas ale říkala, že jich na west highland way potkali milióny... Prostě závěrem - pro nás to tak hrozný nebylo, kvůli počasí, pokud ale budete třeba pospávat mimo kempy u jezer a rybníků tak to bude asi otravný, ale ne snad nesnesitelný.

 

Ještě postřeh co se týče liber - ve Skotsku mají svoje libry a tyhle nám pak nechtěli v Anglii brát, takže než dorazíte zpět do Londýna, je třeba se jich zbavit :) Nemluvě o výměně případných zbytků v ČR.

 

My tam tedy byli 16 dní, a jak jsem psal výše, stihli jsme to projet až úplně na sever.

 

Cestou jsme se krátce zastavili u Fountains Abbey. Bylo to spíš na protažení po už dlouhé cestě, ale stojí tam majestátní katedrála z 12. století - má to svého ducha :) A dojeli jsme až do NP Lake District - tam jsme našli jeden úžasný kemp u moře (za boha nevím jméno) a dali si v něm nocleh. Pořád je to sice Anglie, ale Lake District doporučuji všemi deseti - nádhera... My se tam zdrželi jen chvíli, ale tam je ta pravá venkovská atmosféra jakou Británie nabízí. Udělali jsme si výstup na Scaffel Pike (nejvyšší hora Anglie) okolo jezera Wast Water - moc pěkný. Tam jsme se poprvé spálili :)

V Lake District bych neopomněl Castlerigg Stone circle - je to jeden z nejlepších kruhů na Ostrovech. My tam byli ráno, ani noha - všude jen ovce a hory - tam jsem udělal snad svojí nej fotku z týhle cesty - krásný. 

 

Pak už jsme jeli až nahoru přes Loch Lomond (jen rychlá koupačka, víc nemohu soudit), údolím Glencoe až do Fort William. Cestou budete míjet Glasgow (nevím, tam jsme se nestavovali). Jinak tady se klidně zdržte - jedno z nej nej míst - údolí a hory Glencoe nabízí spoustu cest a krásných výstupů - must see... Samotný Fort William je úžasné městečko na břehu Loch Ness - to jezero má svou atmosféru (když se přenesete přes mraky malých, všude prodávaných, ještěrů :) ). Tady jsme byli v kempu více dní a vyšlápli si na Ben Nevis - nejvyšší horu Británie - zrovínka tady nám nevyšlo počasí a nahoře sněžilo :) Litoval jsem ty Japončíky v žabkách a rouškách nahoře, když přes mrznoucí mlhu ani neviděli jeden druhého... Lucka to s vypětím (fakt to nebylo vlídné počasí) vyšplhala nahoru, tak jsem jí tam za odměnu požádal o ruku :) No nejvyšší horu byste si neměli nechat ujít...

Kousíček na sever od Fort Willian je pak Glenfinnan Viaduct - něco pro milovníky Harry Potterů :)

 

Pak už jsme přejížděli na ostrov Skye - hned na začátku (z trefně pojmenovaným Skye Bridge :) ) je Eilean Donan Castle - hroznejch lidí, ale ten hrad - to je skotsko... Jinak dovnitř moc cenu chodit nemá - nic tam není a zvenku je stejně nejhezčí.

Dojeli jsme do kempu poblíž čedičových útesů Kilt Rock (myslím na poloostrově Staffin) a zas se nám tam povedlo počasí, paní kempařka se chytala za hlavu, když jsem se ptal na zítřejší počasí s tím, že bude 20 °C! Nádherný - večer si sednout na vysoký útes nad moře - kousek od kempu a okolo ovce (jako ostatně všude). 

 

Další tři dny jsme zde strávili - dá se vše objet autem z jednoho kempu. Kousek od kempu je vodopád Mealt Fall, padající před okraj do moře. Doporučuji vycházku k Old Man of Storr - šutr, který záhadou stojí :) Dá se k němu, pomalu doslova po čtyřech, vyšplhat a je tam možnost procházek okolo. Bohužel když jsme tam byli tehdy my, tak dole okolo silnice káceli stromy, takže začátek vypadal tak nějak "neskotsky nepřírodně", ale z vrchu byl krásný výhled.

Dál zde doporučuji navštívit pohoří Quiraing - výchozím místem je takové prima parkoviště a dají se udělat okružní tůry a nebo se vrátit zpátky autobusem MHD :) Jinak ze zkušenosti - ve většině hor je nejlepší počasí ráno a dopoledne, ale tady ne, vždycky se to "vytáhlo" až tak kolem 14. hodiny a pak zmizely mraky a mlha. Mimochodem cestou z tohohle pohoří (došli jsme po svých zpátky až do kempu) jsme se vydali po pláži a byl tam úžasný výjev, kdy se seběhly kravky z okolních luk a útesů a chodily mezi lidmi koupajícími se (v neoprenech) v moři. Moře je nádherně čisté a tyrkysové a kdyby nebylo tak studené, je to jak Karibik... :) já to zkusil bez neoprenu je ve spoďárech a vylezl jsem jak holčička :) Hezkým místem je pak i hrad a okolí Dunvegan Castle - dá se jet i za tuleni na blízké ostrůvky.

Abych nezapomněl - palírny whisky. Nejen zde je jich spousta, tak se do nějaké vydejte :)

 

Z ostrova jsme se pak vydali do Inverness - poměrně nezáživné, ale přeci jen po delší době, město :) Hlavně to byl ale výchozí bod pro náš lodní výlet na Orkneje. Jeli jsme s místní cestovkou, která nás nabrala na náměstí na místním AN busem. Můžete tedy s výhodou využít auto - severněji už to po pevnině nelze :) Nejprve jsme byli dost zpruzelí, poněvadž jsme jeli dost dlouho, ale pokud Vám vyjde čas, stojí to za to. Hlavní město Kirkwall má svou nezaměnitelnou atmosféru. Hlavně St. Magnus Cathedral. Červený kámen se podíváš... Nám zahráli i na varhany.

Největším reklamním tahákem je asi Skara Brae - neolitické naleziště se slušně zachovalými domky. Je to hezké, ale mě se více líbila bělostná pláž s průzračným mořem a stála tam krásná plachetnice s lanovím. Je to určitě na jeden celý den, ale nečekejte třeba hory a podobně. Spíš jde o tu atmosféru minima lidí a té těžké práce v jejich podmínkách, a přesto vypadají spokojeně.

Na Orkney Island jsou i další kamenné kruhy či například pozůstatky 2. sv. války, protože tam mělo Britské námořnictvo hlavní základnu a Němci tam zaútočili...

 

Zpátky na Ostrovy (hlavní Britské) - z Inverness jsme se už vydali na jih do NP Cairngorms. Krásné pohoří - poměrně vysoké a nevlídné. Jsou zde dokonce lyžařské areály. Lze podniknout výstup např. na Ben Macdui nebo Cairn Gorm, kam Vás může vyvézt i nejvýše položená zubačka v GB :) Vzhledem takové vyšší Krkonoše, a já mám Krkonoše rád. Takže se mi líbilo. Mimochodem to bylo první místo, kde jsme zahlédli volně se pasoucí zrzavoučké Highland Cattle :)

 

Cestou zpět jsme v podstatě už jen míjeli města a sem tam se někde stavili. Doporučuji Stirling, opět město historické, pěkné, s památkou na W. Wallice. Pokud jste nebyli v Edinburghu tak také. Ale byl to najednou šok - všude mraky lidí a my si tak krásně zvykli na ten klid a pohodu... Hrad byl v obležení turistů, tak jsme se dovnitř ani nedostali. Raději jsme si za ty libry koupili panáka místní single malt whisky :) 

 

To by bylo tak vše to příjemné, protože následovala předlouhá kontinuální cesta do Londýna a pak ještě pár tisíc km domů :)

 

Jindra